historie kauzy

První hrozby (2001 - 2003)

Průmyslová zóna - kde jinde než v Nošovicích

Počátky dobrodružného příběhu průmyslové zóny Nošovice a automobilky Hyundai sahají do roku 2001 - Moravskoslezský kraj, sužovaný vysokou mírou nezaměstnanosti, upíná své naděje k přípravě průmyslových zón pro investory. A tak se zastupitelé kraje v prosinci usnášejí, že vhodnou lokalitou pro přípravu velké strategické zóny (cca 270ha) je území obce Nošovice, přestože je tato obec vzdálena asi 1km vzdušnou čarou od CHKO Beskydy a leží v blízkosti říčky Skalická Morávka (navržené na vyhlášení národní přírodní památkou). Přestože se jedná o jednu z mála oblastí nezasažených těžbou, navíc s hodnotnou zemědělskou půdou. Přestože se jinde nacházejí rozsáhlé plochy brown fields.

Prodáš - neprodáš?

Nicméně zóna je odsouhlasena, přípravné procesy nastartovány, a proto má Moravskoslezský kraj velký zájem na tom, aby do ní byl nějaký strategický investor skutečně přilákán. Začíná postupně uzavírat s vlastníky pozemků v zamýšlené zóně smlouvy o budoucí kupní smlouvě. Celá věc má ovšem háček. Tím je Zemědělské družstvo vlastníků (ZDV) Nošovice hospodařící na pozemcích, které jsou pro vznik zóny klíčové (cca 25ha). Tyto pozemky zajišťují v sezóně obživu až 150 lidem, a proto není divu, že část z nich odmítá svou půdu prodat.

Kraj mezitím dále uzavírá smlouvy za jednotnou cenu 150Kč/m². V případě, že by se dohodl s někým na vyšší ceně, ti, kteří již smlouvy uzavřeli, mohou od nich odstoupit. A tak se kraj společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou pro zahraniční investice CzechInvest snaží "přesvědčit" i těch několik málo odolávajících, aby smlouvu za stejných podmínek uzavřeli. Zbylí vlastníci se ale rozhodli vydržet i intenzivní nátlak, urážky a výhrůžky a smlouvy nepodepisují.

Neprodáš - tak tě vyvlastníme

V průběhu roku 2003 se v tisku objevují zprávy o tom, že vláda chce do budoucna předejít opakování známého případu Markéty Regecové, která dlouho odmítala prodat poslední pozemek v zóně pro továrnu LG.Philips v Hranicích. A v únoru 2003 Vláda ČR skutečně přišla s receptem, jak situaci do budoucna koncepčně vyřešit. V návrhu zdokonalení investičního prostředí se uvádí, že strategické průmyslové zóny (jako je zóna v Nošovicích) mají být napříště definovány jako "veřejně prospěšné stavby" a jejich existence za "veřejný zájem". Pro potřeby průmyslových zón by tak bylo možno pozemky vyvlastňovat.

Hyundai (KIA) míří na Slovensko

V souvislosti se zónou Nošovice se začíná spekulovat o možné investici společnosti Hyundai Motor Company (resp. její sesterské společnosti KIA). Z plánované investice ovšem sešlo. KIA si vybírá Slovenskou republiku, která jí nabídla až nečekaně vysoké (a zákony nerespektující) investiční pobídky.

Hyundai skutečně přichází (2005)

Hledám místo, zn. automobilka Hyundai

"Doufáme, že nám česká vláda pomůže vyhledat vhodné místo, vybudovat potřebnou infrastrukturu a poskytne nám nějaké investiční pobídky.," (Čong Mong-ku, ředitel automobilky Hyundai)

Na konci září prolétne tiskem bombastická zpráva - automobilka Hyundai hodlá investovat v ČR zhruba 46mld. korun do továrny, která bude vyrábět 300 tisíc automobilů ročně. Žhavým kandidátem je právě průmyslová zóna Nošovice, hlavně díky blízkosti k Žilině, kde je právě dokončována stavba sesterské automobilky KIA. Přestože jsou nabízeny další zóny - Mošnov, Dolní Lutyně a později Holešov, investor dává evidentně přednost Nošovicím, už kvůli krásné poloze na úpatí Beskyd - kdo by nechtěl mít firemní prezentaci ozdobenou továrnou s malebným hornatým horizontem?

"Myslím, že na Ostravsku je dost velkých ploch pro stavbu automobilky, a to i po bývalých továrnách. Nevím, proč by automobilka měla vyrůst zrovna na poli v Nošovicích. Půda je národní bohatství, a to bychom si měli chránit." (Jiří Vícha, předseda ZDV Nošovice)

Zemědělské družstvo v Nošovicích odmítá možnost prodání pozemků nebo přesunu do jiné lokality, což nastartuje mediální přestřelky s politickou reprezentací. Od října se tedy v médiích horlivě vyvlastňuje a diskutuje o veřejném zájmu. Mezitím odlétají hejtman Evžen Tošenovský a primátor Ostravy Aleš Zedník do Koreje na námluvy s představiteli společnosti Hyundai (cestu platí Hyundai).

Nechcete peníze? A co ještě víc peněz?

"Jak se stalo, že pro rodiny z podhůří Beskyd je sto tisíc korun kompenzace větší hodnotou než ráz krajiny zděděné po předcích?" (Ivan Hoffman, Literární noviny)

Kraj není stále schopen přesvědčit "zdravé jádro" vlastníků, aby prodali své pozemky nebo je vyměnili za jiné s kompenzací, a proto přichází se "skvělým" nápadem. Všem rodinám v Nošovicích a Nižních Lhotách slibuje rovných 100 000 Kč jako kompenzaci za dočasné snížení pohody bydlení kvůli stavebním pracem na automobilce. Menšina "odpůrců" stojí proti znásobenému tlaku ze strany většiny, která se bojí jak o peníze za vykoupené pozemky, tak o krajem nabídnutou "kompenzaci", protože co je doma, to se počítá. Tomuto geniálnímu tahu ze strany kraje můžeme jenom zatleskat, není snad ani možné vymyslet účinnější způsob, jak politický boj o zahraniční investici přenést do roviny každodenní sousedské "války".

Neprodáš? Tak tě vyvlastníme?

"Umím si představit zvláštní zákon, který by vedl k vyvlastnění těchto pozemků." (premiér Jiří Paroubek)

Aby toho nebylo málo, přichází premiér Paroubek s evergreenem vyvlastňování. Přestože se jedná o planý poplach, protože zákon nezná jako důvod pro vyvlastnění stavbu zóny pro soukromého investora, situace se přiostřuje. Družstvo je ochotno přistoupit na výměnu pozemků jen za cenu několikasetmilionové kompenzace, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že právě unikátní půdní podmínky pozemků dávají vzniknout specifické chuti známého "Nošovického kysaného zelí". Na úspěchu jednání s družstvem je také závislý postoj dalších vlastníků, kteří na svých pozemcích nehospodaří, ale pronajímají je družstvu. Jedná se o starousedlíky, kteří mají hluboký vztah k půdě, zděděné po předcích, stejně jako k beskydské krajině, a navíc prožili většinou násilnou kolektivizaci a další perzekuce ze strany komunistického režimu.

Ať jde Hyundai o dům dál

"Se zónou nadále nesouhlasíme. Půda nás živí a chceme, aby nás živila i v budoucnu." (předseda zemědělského družstva Jiří Vícha)

Na důkaz nesouhlasu s výstavbou automobilky a s nátlakovými praktikami ze strany kraje podepisují neoblomní vlastníci i další obyvatelé Nošovic a okolí petici (přes 360 podpisů).Na podporu svých aktivit zakládají poté občanské sdružení Půda pro život. Společně s právníky z programu GARDE - Globální odpovědnost (EPS) odesílají dopis generálnímu řediteli Hyundai (EN - version, tisková zpráva) ve kterém apelují na obecně proklamovanou společenskou odpovědnost společnosti Hyundai. V dopise vyzývají ke zvážení záměru umístit automobilku právě do Nošovic, s ohledem na negativní dopady na místní komunitu, krajinný ráz a na neetické jednání při přípravě investice. CzechInvest okamžitě varuje, že takové kroky mohou vést ke ztrátě investorova zájmu.

Jak se buduje sousedská zákopová válka

"Kraj ukončuje přípravu zóny Nošovice s tím, že pokud do konce tohoto týdne nebudeme mít kladná stanoviska 100 % vlastníků, skončí příprava zóny v Nošovicích v celém rozsahu." (hejtman Evžen Tošenovský)

Počátkem prosince si hejtman Tošenovský osobně při setkání v Nošovicích ověřuje, že zbylí vlastníci své pozemky skutečně nehodlají prodat. Navíc těsně předtím ztroskotává i další kolo vyjednávání s místním družstvem. Kraj tedy 12. 12. 2005 veřejně oznamuje, že zastavuje přípravné práce na zóně v Nošovicích. Přesto hejtman ještě stanoví "dodatečnou lhůtu" do pátku 16. prosince, kdy mohou být výkupy pozemků od "neposlušných vlastníků" případně zajištěny.

Ve středu 14. prosince pak kraj nalézá kompromis s družstvem, které souhlasí s prodejem svého pozemku. A den před vypršením "dodatečné lhůty", 15. prosince 2005, tři klíčoví vlastníci pozemků dostávají anonymní dopisy, v nichž je jim a jejich blízkým vyhrožováno smrtí, protože se rozhodli neprodat. Další zbylí vlastníci účastnící se schůzky s hejtmanem však žádný dopis nedostali. Poté co ztratili podporu družstva, a především v přímé souvislosti s tím, že obdrželi výhružné dopisy, se nakonec všichni zbylí vlastníci rozhodli své pozemky prodat. Přitom už před tím museli dlouhodobě snášet osobní útoky, nepřátelskou a vypjatou atmosféru a vyřazení z místní komunity.

"Tvým špatným rozhodnutím neprodat jsem přišel o peníze. Za to zabiju tebe nebo jednoho z tvých nejbližších." (text výhružného anonymu)

Přestože kraj v pátek 16. prosince "slavnostně" médiím oznamuje, že má všechny pozemky pro průmyslovou zónu Nošovice vykoupené, teprve v následujících dnech, např. v pondělí 19. 12., kraj uzavírá smlouvy s mnoha dalšími vlastníky, kteří sice také nehodlali původně prodat, nicméně důvodem pro to byla jejich nespokojenost s navrženou cenou 150 Kč/m². I tito vlastníci nakonec smlouvy vedoucí k vykoupení pozemků podepisují. Cesta k vybudování zóny a příchodu automobilky Hyundai je tedy otevřena dokořán.

Hyundai si dává na čas (2006)

"Velmi bych si přál, aby takovéto investice nebyly vytvořeny na nějakých uměle vytvořených berličkách podivných investičních pobídek." (prezident Václav Klaus)

Ve chvíli, kdy jsou překážky doslova rozmetány, projevuje se společnost Hyundai jako velmi váhavá nevěsta. Rozhodně se nedá říct, že by s oznámením svého záměru investovat nějak dvakrát spěchala. Z původně slibovaného listopadu se stal prosinec, a pak leden. Mezitím se odehrával koloběh neustálého ujišťování ze strany ministra Urbana, že jednání už spějí do konce, a do České republiky na jednání s vládou a CzechInvestem opakovaně přijížděly delegace z automobilky. Pak si s Českou republikou Hyundai ještě trochu zalaškovala vypuštěním zprávy, že uvažuje i o Maďarsku. Následně tiskem proběhlo oznámení Hyundai, že Turecko vypadává ze hry o umístění jeho investice. Poté se spekulovalo s možným oficiálním rozhodnutím u příležitosti březnového Ženevského salónu. Co ale překvapí i nepříliš bystrého pozorovatele, že již v prosinci 2005 bylo zahájeno řízení o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

Námluvy dosahují vrcholu

"Slyšíme sice mnoho řečí o národní identitě a o národní svébytnosti, ale sami si tuto identitu ničíme, prodáváme ji a rozmělňujeme tím, že si vymýšlíme průmyslové zóny nabízející se prostitučním způsobem kolem jedoucímu bohatému cizinci, aby tam cosi vybudoval a ještě mu zaplatíme investiční pobídkou." (Václav Havel).

"Nedočkavost" při vyhlížení Hyundai před branami ČR dokumentuje průběh řízení o posouzení vlivů na životní prostředí. Právníci programu GARDE - Globální odpovědnost u EPS upozorňují na řadu nesrovnalostí v jeho průběhu. Oznámení o posouzení vlivu plánovaného provozu na ŽP nepodala sama společnost Hyundai, ale Moravskoslezský kraj (zóna Nošovice), město Ostrava (Mošnov) a Zlínský kraj (Holešov). Rozsáhlou dokumentaci, která je za tímto účelem potřeba, financuje CzechInvest z peněz daňových poplatníků. Navíc je popírán samotný smysl tohoto řízení, protože jednotlivé zóny nejsou posuzovány z hlediska dopadů na ŽP mezi sebou, ale pouze každá zvlášť. (viz tisková zpráva)

Přestože ještě nebyla se společností Hyundai o realizaci investice uzavřena dohoda, bylo učiněno maximum pro to, aby byla zkrácena doba řízení EIA. Jiné srovnání než s prostitucí pak asi člověka v souvislosti s chováním ČR nenapadne.

Už je to tady!

"Jde o to, aby tady Korejci přišli do přátelské atmosféry, protože i oni sami se chtějí na jejím budování podílet."(hejtman Evžen Tošenovský)

Jednou už to konečně přijít muselo a dnem D se stal 27. duben 2006. Zde uveďme pár oficiálních čísel: má jít o největší zahraniční investici na zelené louce v historii ČR, a to v objemu zhruba 28 miliard korun. Česká republika však do investice vloží na investičních pobídkách přímo cca 4,3 mld. korun a dále 1,3 mld. korun nepřímo formou desetiletých "daňových prázdnin". Výstavba montážního závodu je plánována ještě na rok 2006 a vozy z jeho bran vyjedou v roce 2008. Výrobní areál bude mít rozlohu 260 ha a ročně z něj vyjede na 300 000 vozů. Závod v Nošovicích má poskytnout pracovní příležitost pro 3 000 lidí, zároveň s tím vzniknou další pracovní místa v dodavatelských firmách (odhady se různí od 7 do 12 tisíc). Podle ministra průmyslu a obchodu Urbana má investice přinést až celkem 15 tisíc pracovních míst, po zahájení plného provozu by měla nová továrna zvýšit HDP až o 2,5 procenta a v Moravskoslezském kraji snad sníží nezaměstnanost o 2 procenta. Tolik oficiální utopie.

Stojí to za to?

"Doufám, že to přinese pozitivní ekonomický vývoj." (prezident Václav Klaus)

Doufání je jedna věc, skutečnost druhá. Skutečnost je bohužel obtížné zjistit. Analýzu ekonomické návratnosti investic, kterou zmínil ministr Urban v Událostech, komentářích na ČT, ministerstvo průmyslu a obchodu tají. Právníkům GARDE odmítlo ministerstvo dokument zpřístupnit, protože prý obsahuje údaje chráněné obchodním tajemstvím (viz tisková zpráva).