Nevládní organizace a vedení ČEZ společnou řeč k modernizaci prunéřovské elektrárny nenašl

 

Praha/Brno, úterý 21. července 2009 – Zástupci Ekologického právního servisu a Greenpeace se minulý týden sešli s výrobním ředitelem a členem představenstva společnosti ČEZ Ing. Vladimírem Hlavinkou. Na schůzce si vyjasňovali své pozice k plánované komplexní obnově největší české hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. Požadavek nevládních organizací, aby ČEZ zvýšil tzv. čistou účinnost elektrárny na zákonem minimálně požadovaných 42 %, nebo jí v brzké době úplně odstavil, ČEZ na jednání odmítl. Výslovně odepřel splnit i požadavky ministerstva životního prostředí na doplnění dokumentace vlivů elektrárny na životní prostředí.

 

Ekologický právní servis, Greenpeace a sdružení „Chomutov pod pokličkou ČEZ“ se společně snaží docílit toho, aby ČEZ při modernizaci elektrárny Prunéřov II nepoužil navrhovanou technologii, která má zvýšit účinnost elektrárny ze současných 32 % na pouhých 38 %. Nejlepší dostupná technologie (BAT) pro nová spalovací zařízení stanovená na základě české a evropské legislativy totiž požaduje, aby elektrárna měla čistou účinnost 42 % až 45 %. [1]

 

ČEZ však při modernizaci Prunéřova II nejlepší dostupnou technologii, k níž je třeba využít tzv. nadkritických parametrů páry, instalovat odmítá, což na schůzce minulý týden opět potvrdil. Vedení ČEZu k tomu uvedlo v zásadě tyto 3 důvody:

1) v Prunéřově nejde o instalaci nového zařízení, ale pouze o obnovu stávající elektrárny, takže nemusí dosáhnout účinnosti 42 %;

2) instalace účinnějšího nadkritického bloku by nebyla pro ČEZ rentabilní;

3) uhlí z velkolomu Nástup - Tušimice používané v elektrárně Prunéřov II má tak špatné parametry, že je nelze spalovat v kotlích využívajících nadkritických parametrů páry (tedy s čistou účinností přesahující 42 %).

 

Právník Jiří Nezhyba z programu GARDE – Globální odpovědnost ze sdružení Ekologický právní servis k prvnímu z argumentů ČEZu uvádí: „ČEZ se podle naše názoru snaží zákonné požadavky obejít. V Prunéřově chce nahradit tří z pěti bloků elektrárny novými a instalovat do nich nové kotle, turbosoustrojí, generátory atd. Je proto zjevné, že zde nejde o obnovu stávajícího, ale o instalaci nového zařízení, které musí dosáhnout čisté účinnosti minimálně 42 %.“ [2]

 

Pokud jde o druhý argument, ČEZ výsledky své ekonomické analýzy odmítá poskytnout komukoliv včetně orgánů státní správy, které projekt hodnotí. Ministerstvo životního prostředí v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) proto není schopno nijak ověřit, zda či do jaké míry jsou výpočty v ní uvedené relevantní, a tedy zda by se instalace modernější technologie, která spotřebovává méně uhlí, vypouští méně emisí CO2 a přitom energii produkuje účinněji, skutečně ČEZu v dlouhodobém horizontu nevyplatila. [3]

 

„Pokud bude ČEZ své ekonomické argumenty utajovat, nelze dost dobře očekávat, že na ně bude brát někdo ohled,“ dodává k tomu vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský a k třetímu argumentu uvádí: „Je-li uhlí z dolu Nástup Tušimice skutečně tak nekvalitní, jak tvrdí ČEZ, znamená to, že by jej nebylo možné spalovat v žádné evropské elektrárně postavené po roce 2000. Obejít zákon a pálit tak mizerné uhlí dalších 25 let, jak plánuje ČEZ, by bylo naprosto nezodpovědné.“

 

Poznámky pro editory:

 

[1] Podle platné evropské i české legislativy (směrnice o IPPC 96/61/EC, zákon o integrované prevenci č. 76/2002 Sb.) jsou všichni investoři velkých průmyslových zařízení povinni použít tzv. nejlepší dostupnou technologii. Její minimální parametry jsou stanoveny v referenčních dokumentech (BREF) platných pro celou EU. Pro velká spalovací zařízení včetně elektráren jsou tyto parametry velmi podrobně popsány v BREF LCP (viz http://www.ippc.cz/bref/LCP/lcpcz.zip). Jedním z klíčových požadovaných parametrů je právě čistá účinnost alespoň 42 %. Cílem zákona i směrnice je dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku uplatněním integrované prevence a omezování znečištění.

 

[2] Podle ČEZ je předmětem „komplexní obnovy“ pro Prunéřov II náhrada stávajících tří výrobních bloků 210 MWe za tři bloky o výkonu 250 MWe spočívající zejména:

- v úplné výměně třech stávajících kotlů ve stávající dispozici kotelny včetně instalace zařízení technologie denitrifikace spalin (primární opatření),

- v úplné výměně technologického zařízení partie za kotli těchto bloků,

- v úplné výměně turbosoustrojí vč. napájecího zařízení, generátorů a dalších komponent strojovny,

- v instalaci nového odsiřovacího zařízení pro obnovené bloky,

- v kompletní výměně automatizovaného systému řízení technologických procesů pro obnovené bloky a nově instalované technologie vč. modernizace stávajících pomocných souborů,

- v kompletní výměně a modernizaci elektrického zařízení pro nově instalované technologické soubory včetně modernizace resp. výměny elektrického zařízení u souvisejících zařízení,

- v zavedení odsířených spalin do rekonstruovaných chladicích věží.

 

[3] Úplné informace o komplexní obnově elektrárny Prunéřov II lze získat na portálu EIA: http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=MZP221

 

Systémové řešení snižování exhalací skleníkových plynů v ČR formou přijetí legislativy závazně stanovující, že Česká republika bude snižovat exhalace skleníkových plynů o 2 % ročně, prosazuje v rámci kampaně Velká výzva Hnutí DUHA. Zákon inspirovaný legislativou ve Velké Británii je připravován ve spolupráci s právními experty z EPS – www.velkavyzva.cz.

 

Kontakty:

- Jiří Nezhyba, právník programu GARDE – Globální odpovědnost, Ekologický právní servis

Tel: +420 775 154 073, E-mail: jiri.nezhyba@eps.cz

- Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR

Tel: +420 723 623 238, E-mail: jan.rovensky@greennpeace.org

---