Naše návrhy

Téma odpovědnosti nadnárodních korporací je z právního hlediska mimořádné složité. Neexistuje prosté opatření, které by vyřešilo všechny problémy. Na základě zkušeností z konkrétních kauz, právníci EPS vyvinuli komplexní návrh potřebných právních změn, který je prosazován Evropskou koalicí pro odpovědnost korporací. Požadujeme reformy ve třech oblastech:

1. Lepší pravidla pro odpovědnost

Velké firmy - nadnárodní společnosti nemají vlastní právní subjektivitu. Místo toho operují prostřednictvím myriád dceřinných společností, dodavatelů a subkontraktorů. Mozek celé firmy - tedy. mateřská společnost - přijímá zisky, ale často nenese žádnou odpovědnost za dopady konkrétních činností. Když dceřinné společnosti poruší právo a stát, kde k tomu došlo, je za to nepotrestá nebo dokonce s nimi spolupracuje, užívá si nepotrestatelnosti celá nadnárodní společnost. To je případ otřesných pracovních podmínek v dodavatelských továrnách pro evropské módní značky a výrobce elektroniky i zneužívání lidských práv a devastaci přírody při těžbě ropy v Nigérii, Amazonii nebo Barmě. Nadnárodním společnostem by právo nemělo umožňovat profitovat na takových zneužívání práv. Oběti by měly mít možnost přednést svůj spor před soudy státu, kde má firma své hlavní sídlo. Řešením je:

• Uložit povinnost firmám působícím v Evropské unii vykonávat všechny rozumné kroky k tomu, aby identifikovaly, předcházely a napravovaly porušování lidských práv a práv životního prostředí svými dceřinnými společnostmi a obchodní partnery.
• Ředitelé, členové správních a dozorčích rad a ostatní členové vyššího managementu by měli mít obdobnou povinnost činit všechny rozumné kroky k identifikování a předcházení porušování práv, které mohou v rámci svých pravomocí ovlivnit.
• Firmy působící v Evropské unii by dále měly být povinny ustavit efektivní systém vnitřního řízení, který bude sloužit ke splnění výše uvedených povinností

2. Lepší přístup ke spravedlnosti

Oběti velkých firem se častou nemohou bránit u soudu, protože podání žaloby je přiliš nákladné, je příliš obtížné získat potřebné důkazy, je složité získat právní zastoupení a příliš často čelí zastrašování, aby se o to vůbec nepokoušeli. Pokud však neexistuje reálná hrozba, že se případné oběti budou domáhat svých práv u soudu, ředitelé velkých firem nejsou nuceni zvažovat, zda a jak jejich rozhodnutí škodí lidem a životnímu prostředí. Proto navrhujeme opatření, aby:

• Oběti porušování lidských práv byli zbaveni důkazního břemene, byl jim poskytnut přístup k důkazům, které jsou v držení žalované společnosti a nebyli vystaveni riziku hradit náklady protistrany v případě, že jejich žaloba byla neúspěšná, za podmínky že nejednali zjevně bezdůvodně.
• Občanské organizace hájící veřejné zájmy měli právo podat žalobu proti jakékoliv právnické osobě, která poruší mezinárodně uznaná lidská práva nebo standardy ochrany životního prostředí. Mnohdy se totiž oběti nemohou samy bránit nebo jsou postiženy hodnoty, které jsou společné nám všem. Avšak, kde není žalobce není ani soudce - a stát tuto roli stále častějí není schopen naplnit, neboť vliv velkých firem je natolik důrazný, že státní moc jednoduše ustupuje soukromému zájmu

3. Lepší transparentnost

Firmy nemají povinnost informovat veřejnost o dopadech svých činností nebo plánovaných projektů. Přesto jsou někdy donuceny takové informace zveřejňovat, zejména když jsou jejich kontroverzní aktivity odhaleny a čelí veřejnému tlaku. Ale protože neexistují závazné standardy, zveřejněné informace jsou často zavádějící. Mnoho firem jenom posbírá ocenění za transparentnost a pokračuje ve svých operacích, jako by se nic nedělo. Informace, které by umožnily postiženým lidem požadovat po firmách nápravu zůstanou utajeny. Jaké jsou dopady hutní výroby na okolní komunity? Ve kterých továrnách v jihovýchodní Asii se šije pro evropské módní značky? Co se děje v místech těžby ropy v nejhodnotnějších národních parcích na světě, které jsou hermeticky uzavřeny paravojenskými jednotkami? Zveřejňování takových informací musí být povinné. Navrhujeme proto, aby velké firmy byly povinny zveřejňovat informace o:

• a) svých vlastnících, dceřinných společnostech, subdodavatelském řetězci a významných obchodních partnerech
• b) rizicích porušení lidských práv a práv životního prostředí ve svých činnostech a v činnostech výše uvedených subjektů a o krocích učiněných k eliminování těchto rizik
• c) kvantitativních údajích o dopadech své činnosti na životní prostředí a sociální záležitosti