klamání a brainwashing spotřebitelů

Významnou část aktivit každé korporace, která je ve styku se spotřebiteli, je budování tzv. "corporate face" aneb vytvoření obrazu korporace jako společensky odpovědného a uvědomělého člena společnosti, který aktivně přispívá k dobru světa. Bohužel je spíše pravidlem než výjimkou, že skutečné aktivity korporací, které zůstávají před veřejností skryté, jsou s vykreslovaným obrazem "uvědomělého souseda" v příkrém rozporu. V drtivé většině případů korporace investují více prostředků do PR, než do vlastních aktivit, které v rámci PR propagují.

Domníváme se, že každý spotřebitel by měl mít právo být informován o veškerém konání korporace, které negativně zasahuje do práv a hodnot respektovaných naší společností. Na základě těchto informací už je pouze na něm, zda je vezme v úvahu, když  bude tvořit svá obchodní rozhodnutí.

Mezi nejznámější případy tzv. brainwashingu spotřebitelů nebo zatajování neetického jednání korporací patří devastace životního prostředí v Guinejském zálivu a na Sachalinu a podíl na porušování lidských práv v Nigérii  ze strany společnosti Shell (www.essentialaction.org/shell/issues.html). Dalším příkladem je zapojení společnosti Total do kontraktu s barmskou vládou, který byl založen na genocidě domorodých kmenů, a další podpora vojenské diktatury v tomto státě (www.burmacampaign.org.uk/total_briefing.html).

Společnost Nike byla v případu Nike vs. Kasky (http://reclaimdemocracy.org/nike/#facts) uznána vinou za klamání spotřebitelů, protože přes veřejná ujištění jejích šéfů v jejích továrnách ve Vietnamu panovaly v podstatě "vykořisťovatelské" podmínky. V rámci spolupráce organizace FIDH s francouzskou hypermarketovou společností Carrefour bylo zjištěno, že továrnách na výrobu zboží pro Carrefour v jihovýchodní Asii dochází k porušování lidských práv včetně nucené dětské práce. Carrefour se poté dobrovolně zasadil o zlepšení situace (www.fidh.org/rubrique.php3?id_rubrique=323). Je otázkou, z jakých podmínek však pochází zboží nabízené jinými hypermarkety i v České republice.

Neodpovědný přístup korporací, který je v kontrastu s tím, jak se prezentují veřejnosti lze vysledovat i z kauz programu GARDE v České republice. Společnost Nemak spojená s ničením zbytků kvalitní zemědělské půdy v severních Čechách protiprávně posvěceným od českých úřadů byla spoluzaložena a je vlastněna společností Ford. Společnost Danone, pro kterou dle vlastní deklarace: "Ochrana životního prostředí tvoří společně s trvalým dosahováním kvality, bezpečnosti práce a ochrany zdraví nejvyšší priority společnosti. Environmentální přístup zahrnuje všechny aktivity společnosti Danone a.s. od vývoje výrobky až po zacházení s použitým obalem výrobku", několik let zaplavovala český trh "Bio" jogurty, které neměly nic společného s ekologicky šetrným zemědělství, čímž byl jeho rozvoj v České republice vážně poznamenán. Při výkupů pozemků pro společnost Hyundai Moravskoslezským krajem byla snaha vyhovět přání této korporaci tak silná, že vedla až k uplácení místních občanů ze strany Moravskoslezského kraje, což v konečném důsledku dospělo k tomu, že lidé odmítající prodat své pozemky z ideových důvodů byli vyštváni za pomocí anonymních dopisů vyhrožujících jim smrtí a prohlášením tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka o přijetí patřičných vyvlastňovacích zákonů. Samostatnou kapitolou je problematika hypermarketů a supermarketů, a to mimo hlediska zásahu do životního prostředí, krajinného a architektonického rázu a externalit zvýšené dopravy, kterou způsobují, i z perspektivy pracovních práv, kdy v těchto společnostech jsou řadovým zaměstnancům upírána práva na odpočinek mezi směnami, příplatky za práci přes čas, nejsou dodržována pravidla bezpečnosti práce atp. Inspekce práce zjistila v drtivé většině řetězců v České republice desítky druhů porušování pracovněprávních předpisů.

K této problematice je nutné zodpovědět řadu dalších "dílčích" otázek. Jak nakládá korporace, od které kupujete, s odpady? Kolik elektrické energie zbytečně spotřebovává? Existovaly alternativy k umístění její továrny, sídla či prodejny a pokud ano, byly z hlediska životního prostředí vhodnější? Jaký byl skutečný a ne pouze proklamovaný dopad příchodu korporace na vaše město nebo region? Jaký byl přístup korporace a/nebo státních úředníků vůči občanům, kteří investici nebo činnosti korporace "stáli v cestě"?

Pokud jste se setkali s neetickým jednáním korporace,
popište v čem spočívalo
a pošlete nám dopis na adresu:

program GARDE - Globální odpovědnost
Ekologický právní servis
Dvořákova 13, Brno 602 00

nebo na elektronickou adresu brno@eps.cz